Je možné rozumět mužům?
13.04.2023
Považuji se za velmi chápavého a empatického člověka, umím být trpělivá a někdy až příliš. Spousty lidí kolem, kteří mě znají, mi říkají, že jsem natolik tolerantní, že pro mě ve finále nikdo nebude mít pochopení, a že bych měla bych vzít určité aspekty pevně do svých rukou.... No a já si řekla, že radši budu sama, než abych měnila to, co ve mně je, protože jsem vlastně na to hrdá.
Narazila jsem po letech na člověka, který mi sedí po všech stránkách, ale..........
A jsme u toho! Je vůbec možné, aby ženy rozuměly mužům jako bytostem zcela rovným?
Položme si pár otázek a zkusme na ně najít odpovědi, především sami v sobě.
Začala bych větou, že je důležité si uvědomit, že muži a ženy jsou si velmi podobní v mnoha ohledech, ale také mají některé výrazné rozdíly v chování a v komunikačních stylech. Tyto rozdíly mohou být důvodem, proč se někdy může zdát, že muži a ženy nemohou "rozumět" jeden druhému.
1. Co vás nejvíc trápí na mužích? Na mysli mám jakoukoliv věc, která by stála za změnu....
Já osobně vnímám jako největší problém komunikační šumy a případně nekomunikaci. Cílím na jasnou, stručnou komunikaci, která vždy pomůže vyřešit věc v daný moment. Znáte to, když si vyměňujete zprávy a z druhé strany vám chodí odpovědi typu NEVÍM - MOŹNÁ? V tu chvíli bych potřebovala mít po ruce nejen toho muže, ale i sekáček na maso. Jak jednoduché a prosté je zvednout telefon, zavolat a situaci vyřešit :-) A opravdu nemám pocit, že toho chci moc. Ovšem je na místě také zmínit, že každý z nás (jak muži, tak ženy) máme svá období, kdy nemáme v úmyslu komukoliv ubližovat, ale nemáme v úmyslu ani s nikým komunikovat, navíc si odpovídat na otázky. A právě jsme se dostali na tenký led. Je vůbec možné chtít po mužích, aby s námi komunikovali tak, jak my bychom chtěly?
2. Jste schopni zvládnout jiné návyky, ať už to je na pracovní či soukromé úrovni?
Pracovní návyky zmiňovat nebudu, neboť pokud bereme člověka s tím, jakou práci dělá, víme, do čeho jdeme. Ovšem druhou otázkou jsou soukromé návyky, ty které nám mohou znepříjemnit nebo zpříjemnit dny. O prkénku, které nechávají muži nahoře, nemá smysl asi ani mluvit. O prádle, které nechávají válet po zemi, též ne :-). Jsou tu další návyky, ty, které vás mohou spojit.... kdy vás polovička může překvapit výbornou večeří a věřte mi, že to miluju. Dalším naprosto skvělým návykem je sportovní duch. Společný trénink je k nezaplacení, hlavně u člověka, který ví, co dělá. Napište mi, jaké návyky nejste schopni překousnout :-)
3. Jste ochotni si společně sednout a upřímně si říci, co vás štve a co vás těší?
My ženy jsme známé tím, že rády mluvíme, ať už o tom, co jsme během dne prožily, ale i o svých pocitech a emocích. Berte na vědomí, že muži jsou ego samci, kterým když budete dokola vykládat o svých pocitech, budete je za chvíli nudit. Já osobně jsem schopná mluvit asi zcela o všem, když se mi něco nelíbí, řeknu to, když se mi něco líbí, řeknu to. Ovšem budu upřímná a je potřeba (pouze v mém případě) být velmi opatrná na dobu, kdy to řeknu. Ne vždy je to žádoucí a občas si pak připadám hloupě. I tak jsem vděčná za ty chvíle, kdy si i z věcí, které mě nesmírně štvou (chtěla jsem použít ostřejší slovo :-)), umíme udělat legraci a jsme schopni je ve finále docela příjemně probrat.
4. Máte problém s důvěrou?
Získat důvěru není jednoduchá věc. Nechcete si lidi příliš připouštět a je na místě říct, že to mnohdy trvá roky a i tak nikdy nevíte, zda vás dotyčný dokáže podržet, když zrovna potřebujete nebo vás něčím znenadání zklame. Jsem na tyto záležitosti velmi citlivá a těžko se mi popisuje, jak moc pro mě znamená, když už v někoho věřím, někomu věřím. A těch lidí je opravdu málo. Teď pochopitelně mluvím všeobecně o vztazích mezi lidmi jako takovými. A pokud už jde o polovičku, se kterou jsem, musím upustit poznámku, že důvěra je velmi křehká věc a je potřeba na ní neustále pracovat, což je velmi vysilující. A z čeho pramení to, že nedokážeme věřit? Z našeho nedostatečného sebevědomí. Byly jsem v minulosti podvedeny, zklamány a nechceme, aby se to opakovalo. To nás nutí se víc soustředit na důvěru jako takovou, důvěru v partnera, se kterým jsme a bohužel to přináší více škody než užitku. Kdo z nás může říci na 100%, že našel někoho, komu může věřit? Na koho se může obrátit vždy, kdy to potřebuje? Komu se může vybrečet na rameno a bude pochopen?
Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi muži a ženami je jejich způsob vyjadřování emocí. Muži jsou obecně méně verbální a vyjadřují své emoce spíše skrze své činy nebo prostřednictvím fyzické aktivity. Na druhé straně ženy obvykle více hovoří o svých pocitech a emoce si navzájem sdělují, aby si mohly lépe poradit s těmito pocity.
Dalším faktorem, který může být důležitý při pochopení mužů, je kontext. Muži mohou mít odlišné návyky, když jsou v práci nebo s kamarády, než když jsou doma s partnerkou. Porozumění těmto kontextům a situacím může pomoci ženám lépe rozumět mužskému chování.
Důležité je také si uvědomit, že každý jednotlivý muž má své vlastní osobnostní rysy a zvyky, takže není možné generalizovat, jak by měl "typický muž" reagovat v určité situaci. Místo toho je důležité se naučit poznávat a respektovat jedinečné vlastnosti každého muže a pracovat s nimi.
Aby článek nevyzněl kriticky, protože tak ani není míněn, měla bych se zamyslet nad sebou. Nad tím, jak jsem schopná zvládnout chápání mužů a respektovat jejich jedinečné vlastnosti, rysy a zvyky. Jak říci jednoduše, nemohu všechny muže hodit do jednoho pytle a tvrdit, že nejsme schopni s nimi vyjít a porozumět jim. A s naprostou jistotou také mohu říci, že i když mám nemalé zkušenosti, neustále se učím. A je to teda dřina :-).
Pochopit toho druhého je někdy nemožné, protože pocity vztahujeme na sebe a neumíme se podívat z druhé strany. Dotýká se nás, že nejsme chápáni a že nemáme muže, který nás vyslechne, protože zrovna nemá mozkovou kapacitu. Ale potřebujeme to? Nebo chceme od mužů něco jiného? Po čem toužíme my? Po chlapovi, co vám doma poseká zahradu nebo po chlapovi, co přinese haldu peněz? Nebo toužíte po parťákovi, se kterým vám prostě bude jen dobře?
Pokud mohu pár zcela osobních slov..... Mám muže, který mě rozesměje v první řadě. Mám muže, kterému můžu věřit. Mám muže, který pochopí, když potřebuju čas sama pro sebe a chci pochopit, co potřebuje on a co je pro něj důležité. Možná to už vím, jen si to nechci přiznat, sobecky :-)
