Jak je jednoduché sejít z cesty

04.04.2024

Taky patříte mezi ty, kteří neustále hledají sami sebe, o něco se snažíte a stále nenacházíte tu správnou, pevnou, trvalou cestu? Tak to vítejte v klubu. 

Abych pravdu řekla, jsem člověk, který buď musí žít jen sám pro sebe a pak funguju na 1000% nebo mít neustále za zadkem nějakého troufalce, který mě bude kopat do zadku. Řekla bych, že tak funguju větší část svého života. Není to rozhodně správně, stále se učím.......

Znám skvěle teorii, znám skvěle veškeré postupy, moje hlava zdá se být správně nastavená a pak najednou jakoby...... BUM. A je konec. Pojďme si to tedy shrnout a říct si, jak asi takový správný směr má vypadat a jak se udržet na té cestě, která je pro nás vysněná. 

První krok k úspěchu je přiznat si, že je to obtížná a dlouhodobá cesta. Například u mě jde o hubnutí a celkový posun ke zdravému životnímu stylu, kterému se už nějaký ten pátek věnuju, ale stále mi ta hlava někam ujíždí. Takže si pojďme říct, že to není  blesková dieta, když se snažíme dostat do plavek na párty, co začíná ve 3 odpoledne.  Ne, hubnutí je jako plánování dovolené do exotické destinace; vyžaduje to plánování, trpělivost a čas. Nicméně, i tak se rychle dokážeme ztratit !!!!

Představme si situaci: Měli jste skvělý start. Plán jste měli na stole, zelenina byla nakoupená, cvičební matice rozvinutá a vy jste byli plní naděje a motivace. První týden byl takřka snadný, zhubli jste pár kg, a dokonce se zdálo, že se vám to líbí! Ale pak přišel víkend plný oslav, návštěv restaurací a pár "přestupků". A právě tady se dveře pro chaos a rozptylování otevřely široce.

V pondělí ráno se budíte se zkaženou náladou a pocitem, že "co už je to zač". No dobře, každý může mít nějaký ten výpadek, že? Ale co se stane, je mnohem důležitější. Týden ubíhá a vaše plánování se rozpadá jako domeček z karet. Zůstáváte pozadu s cvičením, vaše jídelníček je jako mix desatera dietních hříchů a vy se najednou nacházíte ve světě, kde slovo "dieta" zní jako prokletí.

Přesně takhle rychle sejdete z vaší vysněné cesty. Stačí pár náročných dnů, kdy se vám zdá, že se všechno hroutí. Ale nezoufejte! Můžete se z toho dostat stejně rychle, jak jste se dostali do toho bahna.

Pár bodů, které si dnes vytisknu a dám na lednici a budu si je číst každý den, abych věděla, že jsem jenom člověk. Člověk, co se snaží, co přemýšlí a posouvá se. 

1. Nebuď na sebe tak tvrdá !!!!! Každý má své slabiny a může si dovolit odchylky od plánu. Jen jich nesmí být moc. 

2. Porušení neber jako trestný čin !!!!! Cesta ke zdravému životnímu stylu a následnému hubnutí by měly být především o mysli, pohodě, sebekázni, nikoliv však o nekonečném trápení se, že jsme něco nezvládli.

3. Najdi si motivaci. Možná to bude fotka ve tvé nejlepší kondici, inspirující citát nebo odměna, kterou si připravíš po dosažení cíle. Každý potřebuje něco, co ho pohání vpřed.

4. Dělej malé krůčky!!!!! Když to strhneš na začátku, dojde ti rychle energie. 

5. Opakuj si, že seš dobrá!!!!! Je to jen o tobě a nikdo jiný to za tebe neudělá.

Takže ano, můžete se ztratit na vaší cestě a na všechno se vykašlat. Kdybych já se bývala nezačala starat o jiné a věnovala se sobě, moje cesta už by byla téměř dokončená a já si mohla gratulovat. Ale protože moje povaha je prostě nastavená na to věčně někomu pomáhat a věčně dávat někomu víc než sobě, holt je to o dost těžší a složitější. Vždy si říkám, že každý nový den, každý nový krůček je další šance, další posun. A i když se to nepovede hned, vzpomeňte si na to, proč jste začali. Jsme jen lidé a život je o zkoušení a učení se z chyb. Takže směle do toho!!!!!!!! 

Není motivující....

Není motivující vám tu psát o tom, jak jsem  nesoustředěná, jak se mi nedaří, jak moje hlava není souzněná s tělem, ale....

Všichni známe ten pocit, že selžeme. Někdo víc, někdo míň. Není to ostuda, je to proces, kterým procházíme a pevně věříme, že to bude časem lepší. Pořád vidíme jen "naspídované" profily, jak všichni makají, jak jsou krásní, vysekaní a mají skvělé výsledky. Já chci ale tohle všechno přeci taky. Jen to bude trvat déle a chci hlavně mluvit o svých chybách, o svých slabostech a pocitech, které mě trápí. Nejsem superman a nebudu lhát o tom, že takhle cesta je sakra těžká a pořád mám tendenci jí vzdávat. 

A ten, kdo se otevře na sociálních sítích, je navíc středem hejtů, pořád se do vás někdo naváží, někdo vás řeší, píše vám urážlivé zprávy. Na druhé straně tu máte také publikum, které vám fandí, vidí progres, ptají se a chtějí také něco dokázat. A pak už je jen krůček k tomu, aby vaše výsledky motivovali jednoho, dva, tři a časem více jedinců. 

Zkrátka držme si palce, ať to zvládneme. A my to zvládneme!!!!