Dnešek byl náročný od A až do Z. V noci jsem hůř spala a ráno se mi nechtělo vůbec vstávat. Jsem vnitřně nějaká smutná, valí se to na mě ze všech stran a já bych nejradši odjela někam do tepla, kdyby to jen trochu šlo. Odpoledne jsem vyvenčila pesany a pak trochu zvýšila adrenalin při osobním rozhovoru s velmi blízkým člověkem. Jak to tak děláte, když vidíte, že lidé si už předem domýšlí, co si vy myslíte? Jsem z toho smutná, protože pak máte pocit, že ať děláte, co děláte, je to špatně. Nejlepší řešení je asi to nechat plavat......nikdo nemá zapotřebí se obhajovat nebo něco pořád vysvětlovat dokola. Úhly pohledu jsou přesně to, co nás lidi rozděluje.....  Každopádně večer jsem zakončila u kamarádky, které jsem pomáhala s balením před stěhováním a domů přijela pozdě. Měla jsem v plánu ještě "vařit" krémy na páteční jarmark, ale fakt už nebyla síla..... Nemohla jsem usnout..... myšlenky se mi honily hlavou do pozdní noci.